V rámci středoškolské futsalové ligy vyrazili naši kluci reprezentovat školu do Chocně na první kolo. Do boje se vydalo deset statečných, kteří rozhodně prokázali velkou sportovní kvalitu a potrápili všechny tři soupeře.
Náš tým se skládal především z fotbalistů, kteří rozhodně měli nesmírnou kvalitu. Ale naši chlapci, především v prvních momentech, zjišťovali, že futsal má výrazné odlišnosti od fotbalu, a tak si na to museli trochu zvykat. V prvním utkání nám los přisoudil toho nejtěžšího soupeře, domácí Choceň, kterou vede velice kvalitní trenér Motl. V tomto utkání jsme bohužel doplatili na nesehranost, která zapříčinila naprosto zbytečné branky; prohra 4:1. Věřím, že tohoto soupeře (pozdějšího vítěze) bychom dokázali potrápit daleko více poté, co se kluci na hřišti sehráli.
Další utkání bylo z mého pohledu „Žamberáka“ dost osobní, protože jsme nastupovali proti Gymnáziu právě ze Žamberka. Tuto motivaci si kluci vzali na své triko a Žamberk jsme po výborném výkonu jednoznačně přejeli 7:1. Jedna výhra, jedna prohra, počty mluvily jasně -poslední zápas se školou z Holic bude o přímý postup do dalšího kola.
Toto utkání mělo veliký náboj a naši kluci měli opravdu velikou chuť postup získat. Průběh utkání nám hrál celou dobu do karet, protože jsme šli dvakrát do vedení. Bohužel nám ale nevydrželo moc dlouho a soupeř naši ztrátu koncentrace dokázal velice dobře trestat.
Poslední dvě minuty, stav 2:2. V tento moment nám bylo jasné, že i remíza nás posune do dalšího kola. Osobně si myslím, že tento fakt nás trochu svázal. Nechali jsme se takzvaně zamknout před naší brankou a chlapci z Holic se snažili za každou cenu utkání rozhodnout. K naší smůle se jim to bohužel třicet vteřin před koncem povedlo a náš sen o postupu do dalšího kola se rozplynul.
I když jsme nesplnili náš vytyčený cíl, musím kluky moc pochválit. V první řadě chci vyzdvihnout jejich futsalovou kvalitu, která se každou minutou zvedala. Ve druhé řadě ale nesmím opomenout jejich přístup a respekt k soupeři, kterým se řídili po celou dobu turnaje. Po závěrečném utkání šli s hlavou vztyčenou podat soupeři ruku a pogratulovat k postupu. Osobně jsem pyšný na kluky za tento jejich přístup, protože v tomto prostředí takové chování není až tak běžné, jak bychom si mohli myslet. Ukázali, že i takzvaná „kopačka“ může mít dobrý charakter.
Sestava: Koniček – Červinka, Němeček, Král, Krejčí – Červinka, Petruščák, Jireš, Kovaříček, Brož
Bc. Mikuláš Cvik
