Dne 13.4. naše třída 3.A vyrazila na exkurzi do Prahy. Dlouho jsme se rozmýšleli, kam pojedeme na výlet. Nakonec nás oslovilo slepecké muzeum, které provozuje nadační fond Světluška. Rozhodli jsme se tedy zúčastnit ,,Neviditelné výstavy“ v Novoměstské radnici na Karlově náměstí.
Ráno jsme se sešli u vlaku, který nás dopravil do našeho hlavního města. V Praze jsme měli před exkurzí dost času, a tak jsme se rozhodli pro procházku. Náš pan třídní Michal Vacek se v Praze výborně vyzná, takže jsme dostali i přednášku k různým památkám.
Když jsme dorazili do muzea, tak jsme byli rozděleni do tří skupin po osmi lidech. Poté jsme vstoupili do úplné tmy, kde si nás převzal nevidomý průvodce. Ten nás postupně zavedl do různých místností a naším úkolem bylo poznat, kde se nacházíme. Šli jsme například přes předsíň, obývací pokoj, ložnici, koupelnu a kuchyň. Všude jsme poznávali pouze hmatem různé předměty, které se v těchto místnostech nacházely. Dále nás zavedl na rušnou ulici, kde byl veliký hluk a zde jsme si uvědomili, jak je obtížné pro nevidomého člověka se orientovat, když je omezen na sluchový vjem, který je pro něj velmi důležitý. Pak jsme zašli do lesa nebo myslivny. Celá prohlídka skončila na baru. Tam nám průvodce nabídl malé občerstvení a my jsme si mohli vyzkoušet poslepu zaplatit mincemi a ve tmě poznávat jen pomocí hmatu, o jaké mince se jedná. Málokdo byl schopen zaplatit přesnou částku. Zde byl také čas položit našemu průvodci jakékoliv otázky. On všechny naše všetečné dotazy zodpověděl a my jsme si uvědomili, že i když člověk nevidí, může svým způsobem prožívat plnohodnotný život. To platí obzvláště v případě našeho průvodce Ondry, který je nevidomý od narození a svoje postižení bere jako fakt. Tím naše cesta tmou skončila.
Celá tato prohlídka trvala přibližně hodinu. Následně jsme dostali rozchod a každý si jel domů po vlastní ose. Tento výlet se všem líbil a neviditelná výstava měla velký úspěch.
Dominik Jireš 3.A
Rubriky