Se začátkem školního roku na naší střední škole nadešel čas i na náš adaptační kurz, který se snad ani nemohl vydařit lépe. Ať už šlo o počasí, program, místo anebo kolektiv a celkovou atmosféru, všechno se sešlo a odehrálo dokonale. Kurz byl společný pro všechny tři nové třídy, takže jsme se, kromě spolužáků z vlastních tříd, dobře seznámili i s lidmi z ostatních oborů, což se nám určitě bude hodit. Náš adapťák, který začal třetím školním dnem, se odehrával v útulném táboře Běleč u stejnojmenné vesnice, která stojí východně od Hradce Králové. Třídenní akce začala cestou na vlakové nádraží v Kostelci a cestou vlakem do Třebechovic pod Orebem, kde na nás čekala pětikilometrová cesta do kempu v absolutním horku, ale také naše úplně první seznamovací hra, která nás zabavila natolik, že jsme ani nezaznamenali, jak dlouho nám vlastně cesta trvala. Po příchodu do tábora jsme si dali menší oběd a měli jsme dostatek času si kemp i pořádně prozkoumat. A poté již následovaly odpolední aktivity zaměřené na hlubší prvotní seznámení, večer pak skvělé aktivity na utužení kolektivů v jednotlivých třídách, které jsme si opravdu všichni užili. Dokonce se z nás stali i noční průzkumníci starých egyptských hrobek, když jsme spolupracovali v týmech tak, abychom společně našli a vynesli z hrobky správné dvojice karet. Po poslední hře jsme si mohli jít odpočinout do našich chatek, zařídit si nějakou tu osobní hygienu, a ještě využít náš volný čas před spaním dlouhým povídáním nebo jakkoliv podle našich představ. Druhý den jsme měli také velmi pestrý program. Po snídani byla zahájena první akce, ve které jsme si formou soutěže vyzkoušeli, jaké to je mít na starost vlastní firmu na rozvoz jídla – rozdělit si role ve firmě tak, aby každý byl na jemu vyhovující pozici a jídlo mohlo být nabídnuto zákazníkům. Objednávka byla předána přes managera do kuchyně a z kuchyně putovalo jídlo až k zákazníkovi. U této hry jsme se stoprocentně všichni zapotili, ale zároveň si konkrétně tuhle soutěž většina lidí náramně užila. Později nám i bylo prozrazeno, že si za naše fiktivně vydělané peníze budeme moci dohromady v týmech vydražit odměnu v podobě různých sladkostí. K dražbě jsme se dostali chvíli po obědě a musíme říct, že tohle byla pořádná utužovací aktivita sama o sobě. Ještě v tento den na nás čekalo divadlo představující knihu Memento, která surově a nepřikrášleně vypráví o silném tématu drogové závislosti. V noci jsme měli další suprový program v promíchaných týmech, kdy jsme se naučili spolupracovat ještě více a užili si přes deset různých zábavných aktivit. Poté jsme si zazpívali s panem učitelem Kudrem a později s paní učitelkou Saňákovou, kteří nám k tomu hráli na kytaru. Poslední den jsme zhlédli a poslechli si menší interaktivní prezentaci od Policie České republiky a po obědě jsme se znovu vydali na nádraží v Třebechovicích, odkud se pár z nás vypravilo vlakem nebo autem již přímo k sobě domů a ostatní dojeli společně s učiteli vlakem zpět do Kostelce. Na náš adaptační kurz budeme my, třída 1.B a určitě i ostatní třídy, vzpomínat, protože to byla vážně vydařená první akce, kterou jsme si společně moc užili. Velice děkujeme paním učitelkám – Sáňakové, Pavlové, Šabartové a Martincové, a také „pomocnici” Simoně Tobolkové (studentce UHK) za přípravu úžasného adapťáku, v neposlední řadě pak našim novým třídním pánům učitelům Kasperovi a Kudrovi za dotvoření úžasné atmosféry. Ještě jednou všem moc děkujeme a budeme se těšit na další společné akce. 😊
Studenti 1.B, 12.9.2023
