Adaptační kurz začal 15. září, kdy jsme se vydali do Tábora Jana Amose Komenského v Bělči. Nejdříve jsme se sešli ve škole na 8. hodinu jako každý normální den. Tam nám pan učitel vysvětlil, jak vše bude probíhat, když vše dovysvětlil, nastal čas jít na vlak. Ve vlaku byla hodná průvodčí. Následně jsme vystoupili na vlakovém nádraží v Třebechovicích a byli jsme velice překvapeni, protože tam stála paní, která nás přišla přivítat. Nakonec nás dovedla na místo, kde jsme dostali šátky různých barev, kterými byla určena barva našich „teamů“. My jako 1. C jsme měli modré šátky, ostatní měli zelené nebo červené.
Poté jsme se vypravili na hodinovou cestu do již zmíněného tábora. Moc se nám nechtělo, ale nakonec to byla fajn procházka. V půlce cesty jsme se zastavili na menší pauzu s občerstvením. Po cca půl hodině jsme konečně došli na určené místo – mysleli jsme si, že budeme odpočívat, ale bohužel nebyl ani čas se ubytovat a hned jsme se šli seznamovat.
O mé třídě jsem nepochyboval, už od začátku jsem věděl, že budeme skvělý kolektiv, se kterým bude „dobrá řeč“. Naše aktivity začaly hraním her, při kterých jsme si to náramně užili. V seznamování jsme pokračovali další dva dny. Bohužel nastal pátek a my jsme se museli rozloučit s instruktory. To nás velice mrzelo, protože byli skvělí.
Adaptační kurz jsem si náramně užil a byl jsem rád, že jsem byl jeho součástí a potkal jsem nové a úžasné lidi. Nebál bych se říct, že bych si to ještě minimálně jednou zopakoval.
ŽÁK 1.C (Richard Chaloupka)
Na adaptačním kurzu se máte adaptovat, zapadnout mezi ostatní a utvořit tak kamarádství na celý život. To se nám, myslím, povedlo „na výbornou“.
Na začátku 1. dne jsme se sešli ve třídě, abychom odevzdali důležité papíry a následovně vyrazili vlakem do Třebechovic pod Orebem, kde už na nás čekali naši noví instruktoři, kteří nám hned na začátku zadali úkoly na cestu do tábora. Tři zajímavosti o našem třídním učiteli, utvořit trojce, zjistit co máme společného a selfie celé třídy. Po zbytek celého dne jsme hráli hry a snažili se poznat jeden druhého. Večer jsme se vydali do lesa, abychom si každý sám prošli „cestičku očištění“.
Druhý den jsme zahájili rozcvičkou a pak jsme se odebrali na snídani. Následoval program plný her, které nám pomáhaly ke komunikaci a poznávání nových spolužáků. Po výborném obědě následoval zasloužený odpočinek. Při odpoledním programu pro nás byla velkou motivací odměna v podobě jídla. Pilovali jsme spolupráci při nejedné hře se zavázanýma očima.
Třetí den už nás čekal pouze dopolední program, kde jsme si kreslili svého panáčka a psali dopis sobě k maturitě. Dále nás přijela navštívit paní ředitelka s paní zástupkyní a „oficiálně“ nás prohlásily studenty a studentkami Obchodní akademie v Kostelci nad Orlicí. Rozloučili jsme se s Mikulášem, Adamem, Vandou, Anet, Verčou a náš pobyt v táboře jsme ukončili obědem a vyrazili na vlak.
ŽÁKYNĚ 1.A (Zdislava Zvercová)
Ještě odkaz do fotogalerie.
