V posledních dnech se nám ne úplně snadno odpovídá na otázky od vás doma na počasí, protože dobře víme, že u vás je teď velmi, velmi teplo. V Irsku považují za „heatwave“ stav, kdy teplota přes den dosáhne 25 °C po dobu 5 po sobě jdoucích dnů (a z toho, jak reagovali místní, oni berou jako „heatwave“ cokoliv, co přesahuje 22 °C). No… to jsme tady zatím neměli. Včera se teploměr došplhal sotva k 16 stupňům a dnes na výletě nám místy šla pára od pusy.
Praxe plynou svým tempem, zaučili jsme se v pohodě, město samotné v centru celkem známe (a některé místní podniky už znají nás 😉 ). Na místní angličtinu jsme si za ten týden už také víceméně zvykli, a tak nám něco unikne už jen sem tam. Počkejte, jak nám to půjde po dalších dvou týdnech!
Včera (v sobotu) jsme si užili svůj první volný den. Počasí nám sice moc nepřálo – pár stupňů a slunečních paprsků bychom si od vás klidně vypůjčili – ale což, odpočívat se přeci dá i jinak, než jen aktivně, ne? Zvlášť, když jsme věděli, že hned další den nás čeká celodenní výlet. A na ten jsme potřebovali být náležitě posilněni (záměrně nepíšu, jak – připomínám jen, že to byl náš první volný den).
A dnešek – neděle, konečně je to tu. V 8:15 jsme měli sraz v centru města, abychom v 8:30 vyrazili na celodenní výlet do Killarney a pak po Ring of Kerry. Pro některé z nás začal tento den velmi brzy, protože autobus do centra z našeho současného místa bydliště jel až v 9:30, takže jsme se tam museli dobrat po svých. Myšlenka na brzké vstávání a trénink hned takhle po ránu nás sice zprvu nepotěšila, ale procházka po tichém, povětšinou ještě spícím, městě nakonec měla své kouzlo a příjemně nás naladila na celý den.
Autobusem jsme se vydali nejprve do města Killarney. Killarney je známé mimo jiné tím, že se zde nachází známý národní park – a ten jsme rozhodně chtěli vidět! Prohlídku samotnou zajišťovaly kočáry tažené koňmi, tak jsme do jednoho hupli a už se vezli. Během prohlídky jsme se dozvěděli o historii parku, o různých jeho částech, významných osobnostech, které se s ním pojí, hradu Ross, i o údržbě (nebo spíš o tom, jak se do parku snaží lidé zasahovat co možná nejméně, aby byl zachován jeho čistě přírodní ráz). Projíždět se v kočáře místem, které po většinu času připomíná spíše severoevropský prales, stálo za to. Průvodce a kočí v jednom byl velmi příjemný a naše necelá hodina jízdy utekla jako nic.
Z Killarney už jsme vyrazili přímo na Ring of Kerry. Jedná se o 179 km dlouhý okruh, který vede přes několik menších vesnic kolem kousku jihozápadního pobřeží Irska. Vesnice ani více či méně zachovalé staré domky tu ale nejsou to hlavní. Na své si přijde ten, kdo hledá pohled do rozlehlých zelených údolí lemovaných kopci na jedné straně – a útesy, písečnými plážemi a oceánem na straně druhé. Výhledy do dáli i šíře, do výšky i hlubin jsou tady majestátní. Nejeden z nás zatoužil tam zůstat – když už ne na pár let, tak alespoň na pár dní – a nadýchat se svěžesti, volnosti, nespoutanosti, která tam všechno prostupuje. Třeba se v nás probudil náš keltský původ…
Zastávek jsme po cestě měli vlastně jen pár (možná sedm, osm?), ale každá z nich stála za to a přinesla zas jiný pohled, jiný pocit z krajiny. Oceán postupně vystřídala jezera chráněná kopci a obřími balvany, útesy se proměnily ve skály a skalky, a jak jsme mířili dále od pobřeží, i rozlehlé zelené pláně se tu a tam prostřídaly s nám už známým pralesem.
Celou cestou nás provázel řidič perfektním komentářem. Mluvil vtipně i zajímavě o místě samotném, poukazoval na zajímavosti, historické události, prehistorické úkazy (třeba putování ledovce, které po sobě zanechalo jedno z jezer), ale i na současné jevy (z trasy někdejší železnice plánují vybudovat cyklostezku). Dozvěděli jsme se o Charlie Chaplinovi, rallye pořádané každoročně po cestě, kterou jsme zrovna jeli, i o ovcích (tam nám pověděl i to, co jsme asi ani vědět nechtěli…). A když zrovna nepovídal, pustil nám irskou lidovou hudbu a tím perfektně dokreslil atmosféru celé poutě.
Z výletu jsme se vrátili plní dojmů (přečtěte si níže). Příští týden nás čeká ještě jeden výlet – tentokrát se pojedeme podívat na Moherské útesy. Zvládnou překonat Ring of Kerry? Necháme se překvapit.
Mgr. Marek Linke
A teď už zprávy přímo od studentů:
Kryštof: Dnešní výlet jsem si moc užil, i když ranní vstávačka a chůze pěšky až do města byla náročná. Ale zase se mi procházka prázdným městem líbila a viděl jsem město i trochu jinak. Výlet po parku kočárem taženým koněm byl příjemné zpestření po jízdě v autobuse. Pod pojmem park jsem čekal klasický zámecký park a jsem moc rád, že jsem byl na omylu. Park vypadal spíš jako přírodní rezervace a bylo to moc super! Krajina Irska, kterou jsme dnes mohli vidět byla dechberoucí a jsem moc rád, že jsme se na takový výlet vydali! Super atmosféru také zajistil řidič, který jeho vtípky a různými příběhy rozesmíval celý autobus.
Kristýna: Dnešní výlet byl supr. Jediné, co mohlo být trochu lepší, bylo počasí… vždycky když jsem totiž vylezla z vyhřátého busu, myslela jsem, že umrznu, ale kvůli těm nádherným výhledům se to dalo přežít. Ranní vstávání a hodinu a půl do města pěšky bych si užila možná trochu víc, kdyby nebylo tak brzo ráno, nicméně příští týden budeme muset vyrážet ještě o hodinu dříve, tak jsem možná ráda za sedmou.
Filip: Výlet se mi moc líbil. Nejvíce jsem si asi užil projížďku po parku. Irská krajina je moc hezká a Ring of Kerry je plné krásných výhledů. Na můj vkus byla až moc velká zima a vítr tomu také moc nepomáhal. Cestování mezi vyhlídkami také zpříjemnil řidič, který odlehčoval svou řeč různými vtípky a docela hodně mě překvapilo, jak dobře mu bylo rozumět.
Zuzka: Dnešní den byl boží! Sice jsme s holkama musely jít hodinu a půl pěšky do města a vstávat tak o hodinu dříve, ale ukázalo se, že procházka nebyla zas až tak špatná. V autobusu jsme se všichni hezky prospali a těšili se na výlet. Projížďka parkem byla skvělá – sice byla zima, ale stálo to za to. Takhle zajímavý park jsem ještě neviděla. Moc jsem si výlet užila, je tu tak krásná příroda, že by byla chyba tento výlet nepodniknout. Opravdu to stálo za to, táhnout se takovou dálku autobusem, protože tak krásné výhledy, které jsme dneska viděli, už jen tak někde neuvidíme.
Anička: Dnešní výlet můžu shrnout jako velice povedený. Počasí za mě bylo skvělé a všechny zastávky nezapomenutelné. Nádherná byla projížďka národním parkem v kočáru taženém koněm a příjemným kočím, který o parku věděl bez nadsázky vše. Zaujala mě i všechna vyhlídková místa, včetně menších vodopádů.
Patrik: Kerry je krásné hrabství, ať už se podíváte kamkoliv, je to doslova pastva pro oči. Ovce s modrou nebo růžovou vlnou (jak nám řekl skvělý pan řidič, růžová barva je o pár chechtáků dražší, ale výtěžek z ní jde na výzkum rakoviny) jako barevné flíčky na pláních, hbité kozy na skalách a sem tam, při troše štěstí, nějaký ten leprikón, to prostě neomrzí. Také jízdu národním parkem v koňském spřežení jsem si užil, i se vším tím drkotáním zubů kolem sebe. To na druhou stranu jízda autobusem… Ta byla moje „last straw“. Když se vám spát nechtělo, jeli jste hodinu a půl, a když vás to už tedy unavilo, každých patnáct minut pauza na WC :-). Kolem a kolem byl výlet skvělý a lépe strávenou neděli si neumím představit :).
Odkaz na fotogalerii.